Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zřícenina hradu LUKOV

4. 6. 2007

Na nedělní výlet jsme se všichni moc těšili ..... a asi právě proto celou noc lilo jako z konve a prudký déšť ustal až okolo osmé hodiny ranní. Panička využila situace a rychle začala s přípravami na výlet. Mě a Rexe vystrčila na zahradu. Protestoval jsem hlasitým vytím a společně s Rexem jsme se sápali po dveřích, aby bylo jasno, že na výlet chceme jet také, i když je počasí, že „by ani psa ven nevyhnal“.

Panička prohlásila, že nás nějaký déšť nemůže odradit od chodského výletění a že s takovou partou senza lidí, kteří se na výletě vždy sejdou, ochotně zmokne a půjde i v dešti.

A tak se jelo směr LUKOV. Panička si to namířila rovnou přes Hostýnské vrchy (přes Tesák a Troják) a tak jsme ještě projížděli dvěmi dešťovými přeháňkami.

Parkoviště v Lukově se pomalu zaplňovalo auty, lidmi a psy. Téměř každý vystupoval z auta se slovy, že u nich doma prší, ale že to nakonec risknuli. I nad parkovištěm v Lukově visely tmavé mraky, ale výletníci se nenechali odradit a začali plánovat trasu. Zatím, co se někteří skláněli a diskutovali nad mapami, udělala moje panička (společně s Lucií) soupis přítomných a zjistily, že nepříznivým počasím se nedalo oklamat a od výletu odradit celkem 32 lidí a 22 psů (z toho 13 chodských psů):

-          Mráčkovi 2 + CHP Kerberos Rex z Gipova a „sib. husky“ Falko Euro Oil

-          Lucie M. + CHP Gar z Dašického zátiší a „šeltie“ Louis

-          Homolkovi 2 + CHP Amarethy Fidelis et Fortis a „CHP“ Dara

-          Lungovi 2 + CHP Assan Bryvilsár a CHP Akira Draugluin

-          Helena a Jirka s Michalkou a „pomocníci ke kočárku“ a naši skvělí průvodci  :-) Tom a Irena .... celkem 5 + CHP Chillita Ann Lukato Gold

-          Makovcovi 2 + CHP Cory Krosandra a „jezevčík“ Roky Balboa

-          Lucka S. s maminkou Pavlou + CHP Darri Stamo-Bud a štěně Dixi

-          Iva J. s maminkou  + CHP Drago Gold Nova a CHP Brrix Barracuda Aces

-          Štirbovi 2 + CHP Asyr Western Star

-          Pavla P. + CHP Cipro od Sopečných vršků

-          Lenka B. s maminkou Mirkou a 5 jezevčíků (CHS Magic Seven)

zájemci o chodské psy (zatím bez psů):

-          Bajajovi / 4 výletníci

-          Klárka s rodiči a s kamarádkou / 4 výletníci

-          Aneta

Když jsme se vydali na pochod, začalo z  mraků vykukovat sluníčko ..... asi bylo zvědavé, kam se ten velký dav psů a lidí vypravil (a tahle zvědavost sluníčku vydržela a vykukovalo na nás až do konce našeho výletu).

Cílem našeho výlet byla rozsáhlá zřícenina hradu Lukov se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Hrad byl postaven pravděpodobně v 1. pol. 13. století, rozšiřován ve 14. a 15. století, několikrát byl obléhán a dobyt. Na konci 18. století byl hrad opuštěn a postupně rozebírán. Hrad se nachází asi 3 km nad stejnojmennou obcí. Jedná se o jeden z rozlohou největších hradů na Moravě. Několik posledních let ho opravuje hnutí Brontosaurus.

Naši průvodci, Tom a Irena, zvolili trasu moc šikovně – žádné prudké stoupání a žádné prudké klesání, délka přiměřená: cca 7 km. První delší občerstvovací přestávka byla na rozcestí Na Písečném (asi .... panička mě totiž k rozcestníku přivázala, aniž by si přečetla, co je tam napsáno).

 

 

 

Z rozcestí jsme se vydali ke skalám, kterým se říká Králky a zde byla další občerstvovací pauza (já tyhle občerstvovací přestávky miluju, protože vždy svým „huskyúsměvem“ vyloudím něco dobrého k snědku). Další přestávka byla až před zříceninami hradu Lukov. Někteří výletníci si šli prohlédnout hrad, jiní využili delší přestávky k odpočinku, k občerstvení a k loudění. 


Když jsme odcházeli od hradu, rozhodl jsem se, že si hrad musím prohlédnout také a zatáhl jsem paničku na most vedoucí k hradní bráně. Bylo mi sice trochu divné, proč panička z mostu huláká na Lucku, aby rychle fotila .... jenže když jsem kouknul pod nohy a škvírami v mostu zahlédl pod sebou tu hlubokou propast, pochopil jsem. Okamžitě jsem se připlácnul břichem na most a všechny drápy zaťal do dřevěných hranolů, které most tvořily. Šmankotéééé, to byla ale výška, to byla ale hrozná situace! Lucie stojící s fotoaparátem pod mostem se dožadovala mého „huskyúsměvu č. 3“ a moje panička se očividně dobře bavila. Nakonec prohlásila, že mám přestat blbnout a trochu svižněji se plazit, protože musíme dohnat ostatní .... a pak využila vzniklé situace a celou zpáteční cestu po mostě mě povzbuzovala povelem „PLAZ“ a na konci mě moc pochválila, odměnila pamlskem a prohlásila, že Gar by se neplazil lépe :-) .  Byl jsem sice skoro posr..., ale hrdý, že jsem to zvládnul sám a po svých a nemusel být potupně odnesen paničkou v náručí pryč z mostu.

Pak už nás čekala jen cesta z kopce dolů .... do místního hostince. Cestou jsme se ještě zastavili  na kus řeči s majitelem malamutí smečky a viděli jsme i psího siláka „Šíleného Maxe“ (dle PP: Northon-Norvick z Rontu-Aru). Šílený proto, že tahá jako šílenec a max proto, že svého času byl maximálně velký a mohutný. Nyní je již Maxík psím důchodcem, ale pořád je to „kus hafana“. Max má republikový a evropský rekord a ten je přes 4. tuny. Neodolal jsem a požádal Lucku, aby mě s ním vyfotila.

Na zahrádce místního pohostinství, kde byla naše závěrečná občerstvovací pauza, způsobila naše 22 členná psí smečka menší rozruch. Obsluhující personál vyžadoval, aby všichni ti psi měli náhubky. My jsme měli náhubek jen jeden - pro Rexíka, ale paní číšnice požadovala, aby panička nasadila náhubek hlavně „tomu bílému velkému“ (tím myslela mě .... asi ještě neviděla Šíleného Maxe :-)))), aby prý ji při obsluhování nepokousal ..... nu, jednu chvíli to vypadalo, že tu číšnici asi pokouše moje panička, ale nakonec procedila mezi zuby něco ve smyslu, že nechápe, proč bych měl kousat zrovna do obsluhy, když mám okolo sebe několik šampionů a interšampionů. Ona ta hospoda byla i jinak zajímavá. Číšnice naše objednávky při zápisu na účtenku automaticky násobily dvěma (případně snad počtem psů nacházejících se pod stolem) a nejspokojenější by zřejmě byly, kdybychom zmrzlinu zaplatili ve výčepu a pak ještě jednou u stolu a byly velmi udivené, když jsme je na jejich „omyly“ upozornili. Aby to bylo v restauraci ještě veselejší, tak se do zahrádky nahrnula parta cyklistů i se svými dopravními prostředky, kterými zatarasili průchod a na adresu naší psí smečky prohlásili, že je to tam jako v ZOO. Podobných vtipných hesel padlo ještě více a nejvtipnější ze všeho byl snad dotaz: „Paní, co je za rasu ten váš bílý Punťa?“. Ještě štěstí, že už jsme byli na odchodu …..

 

Na cestě domů ještě udělala panička občerstvovací přestávku na cvičišti KK Holešov. Protože Rexík hlasitě protestovat proti odložení (a uvázání) u stromu, tak byl s Radkem vyslán, ať svou energii účelně zužitkuje a procvičí si poslušnost v cizím prostředí. Nu, na začátečníky v cizím prostředí to nebylo zas až tak špatné. Jen to přivolání by měli trošku (resp. pořádně) docvičit.

A pak už se jelo domůůů. Doma jsem si urychleně zalezl na své oblíbené místečko pod stolem s počítačem a přemýšlel, kam se půjde výletit příště.

 

  

Na výletě fotili:

Mráčkovi, Lucie M., Štirbovi, Lungovi, Klárka, Lucky Darri (Lucka S.), Homolkovi , Mirek B.