Není akademik jako akademik
aneb
Někdy Akademie není totéž jako Akademie
Nedávno mě telefonicky kontaktovala jedna známá, která pracuje jako účetní ve stejné firmě jako můj manžel. Do telefonu mi řekla, že se mnou potřebuje něco závažného a neodkladného projednat ohledně mého manžela a že se manžel musí rychle rozhodnout, ale ráda by mi ještě vysvětlila nějaké podrobnosti. Nijak konkrétněji se však vyjádřit nechtěla, takže mě začaly napadat myšlenky typu: hospodářská krize … podnik před krachem … výpověď apod.
Když mne pak tato paní za dva dny navštívila a rozhovořila se na téma připravované důchodové reformy a pak volně přešla k nutnosti vzdělávání se a nabídla mi jednodenní školení v luxusně vypadajícím hotelu za pouhých 2100,- Kč, začínala jsem mít ve věci jasno.
Slušně jsem se vymluvila na nedostatek volného času a odmítla nabídku na spolupráci, pochválila jsem jí plnou složku různých certifikátů i její odhodlání se neustále vzdělávat v oboru rodinného finančního poradenství, prohlédla jsem si prospekt a opsala si název společnosti s tím, že si další potřebné věci v případě zájmu dohledám na internetu.
I když jsem byla ráda, že se vlastně celá záležitost mého manžela a jeho zaměstnání vůbec netýkala, měla jsem z tohoto setkání velmi zvláštní pocit. Přemýšlela jsem, proč zrovna tato inteligentní a solidní paní propůjčuje své dobré jméno takové věci – věci, která je odborníky z oblasti finančního poradenství nazývána „legálním letadlem“ založeným na principu Multi Level Marketing.
V souvislosti s tím se mi vybavil článek, který jsem docela nedávno četla na webových stránkách mé kamarádky Karolíny.
S jejím svolením tedy část článku, která se bezprostředně vztahuje k výše popsanému tématu, doslovně přepisuji.
Podle horoskopu jsem měla mít druhou polovinu roku doslova nabitou setkáními se zajímavými lidmi. Nevím, jestli mezi taková setkání mělo patřit i setkání s naší bývalou sousedkou. Pro mě to bylo setkání bezesporu velmi užitečné a hlavně poučné. Vlasta (bývalá sousedka) mě kontaktovala telefonem s tím, že se potřebuje se mnou nutně sejít a něco důležitého probrat. Domluvily jsme si schůzku v kavárně. Pozdravily jsme se … a pak už jsem se nedostala dlouhou dobu ke slovu. Vlasta se nejdříve stručně zmínila o manželovi a o dětech. Poněkud déle se zdržela u témat zaměstnání, mzda, důchod a důchodová reforma. Při probírání těchto témat se tvářila jako tajemný hrad v Karpatech a často opakovala, že se z toho všichni jednou zblázníme a zvláště ti, kteří se v tom neumí orientovat. Nechápala jsem. Koukala jsem jako spadlá z višně, když mi ukázala složku nabitou různými certifikáty o absolvovaných školeních a kurzech a zejména pak, když prohlásila, že jako „vedlejšák“ dělá rodinného finančního poradce. Nevěřila jsem vlastním uším. Sousedovic Vlasta, která základku stěží prolezla a učební obor nezakončila závěrečnou zkouškou, ale porodem, … ta Vlasta, která nedokázala správně vyplnit snad ani kolonky na složence, tak ta si teď k platu uklízečky přivydělává jako finanční poradkyně. Nu což, jsme zemí neomezených možností, tak proč ne. Zatím, co mé myšlenky bloudily v minulosti, Vlasta mi líčila budoucnost v růžových barvách. Za těch bezmála 30 let své praxe, která spočívá zejména v jednání s lidmi, již dokážu poměrně dobře odhadnout, kdo se mě "snaží utáhnout na vařené nudli", kdo mi "maže med okolo huby" a kdo "lže, až se mu od huby práší". Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo naopak nad ní plakat. Brzy mi došlo, že se Vlastička s největší pravděpodobností stala součástí systému, kterému se dříve říkalo letadlo nebo také pyramida. Vlasta tuhle myšlenku však vůbec nepřipouštěla. Fanaticky mi mávala před očima certifikátem a zdůrazňovala, že ONA je řádnou absolventkou Akademie, tudíž akademička a že ONA klade důraz na své průběžné životní vzdělávání a že ONA bude připravená až „to“ přijde. Opakovala několik, zřejmě zpaměti naučených frází, ale na můj konkrétní dotaz vždy reagovala neurčitou odpovědí. Hlavně neopomínala každou chvilku zdůraznit, že má již spoustu spokojených klientů, se kterými je stále v kontaktu. Nabádala mě (která mám vysokoškolské vzdělání a titul Ing.arch.), abych se také konečně začala starat o své vzdělání a začala působit jako poradkyně a využila těch možností, které mi Akademie poskytne, protože se klidně může stát, že ty výhody využije někdo jiný mým jménem. Nabízela mi, že mě sebou vezme na jednodenní vzdělávací kurz a že účast na něm mě k ničemu nezavazuje (tedy až na zaplacení „kuzovného“ ve výši 1900,- Kč, což z ní vypadlo až po mém opakovaném dotazu). Pokud se zmiňovala o Akademii, používala zásadně slovní spojení „naše Akademie“. Mezi další oblíbené slogany pak zřejmě řadila slovní spojení "my, akademici" a "my, poradci". Nejdříve jsem se snažila slušně vymlouvat, ale celá situace byla natolik absurdní a Vlasta natolik neodbytná, že to chtělo nějaký pořádný a hlavně spásný nápad. A protože čertík pokušitel nikdy nespí, nápad se dostavil téměř brzy. V okamžiku, kdy se mě Vlasta už potřetí ptala, co tedy hodlám dělat se svým dalším vzděláním. S naprostou samozřejmostí jsem jí odpověděla: „Vlasto, já se teď vzdělávám v oblasti mezinárodních zkušebních řádů .“ Jak uslyšela akademička Vlasta slova „mezinárodní“ a „zkušební“, zpozorněla, přestala listovat ve svém šanonu s certifikáty a vyhrkla: „Jak se to jmenuje? Je k tomu potřeba nějaké školení a dělají se nějaké zkoušky? A co to stojí? Vyplatí se to?“ Popravdě jsem odpověděla: „ Říká se tomu IPO. V tom vzdělávacím institutu, kam s Danem docházíme jednou týdně, ale třeba i několikrát týdně, je-li to potřeba, platíme jen roční příspěvek dvanáct stovek.“ Vlasta kulila oči: „No, nekecej, za dvanáct stovek na rok se školíte dva a každý týden? Ale to s platí v eurech a potom budete muset dělat pro nějakou zahraniční firmu, že? A nemohla bych tam uplatnit to finanční poradenství?“ Zcela vážně jsem akademičce lačné po informacích odpověděla: „Děláme to výhradně pro sebe, vůči žádné zahraniční ani domácí firmě nemáme nijaké závazky. Už máme s Danem za sebou zkoušku prvního stupně a momentálně jsme připraveni na zkoušku druhého stupně. Tu poslední zkoušku, zkoušku třetího stupně, si necháme na příští rok. I když je zde kladen důraz na velkou pracovní pohotovost, cílevědomou snahu k provedení úkolů, sebejisté vystupování, neomezenou pozornost a mimořádně velkou odolnost, s finančním poradenstvím se v tomto odboru neuplatníš. Tady jsou úspěšné pouze dobře sehrané dvoučlenné týmy.“ Přiznávám, že jsem si to zlomyslně užívala. Musela jsem to Vlastě nějak vrátit. Vylákala mě pod záminkou osobní krize na schůzku, aby mě nahnala do nějakého hotelu na školení a zatáhla tak do projektu, kterému se napříč republikou říká „legální letadlo“ nebo také „legální pyramida“. Když jsem Vlastě vysvětlila, o čem jí celou dobu vyprávím, urazila se a se slovy: „Za ty hnusné výmysly bych Ti měla dát přes držku“, odešla z kavárny. Po návratu domů jsem, jen tak pro zajímavost, zadala na internetu do vyhledavače jméno oné, Vlastou tolik opěvované, Akademie. Přestože Vlasta tvrdila, že na internetu najdu o Akademii pouze základní informace, protože oni přece neprozradí své „obchodní tajemství“ celému světu, já těch informací našla docela dost ... kladných i záporných, odborných i zcela laických. Nejzajímavější bezesporu jsou výpovědi těch, kteří s touto společností spolupracovali, resp. kteří pro ni dělali „nadhaněče“ a uzavírali s lidmi nevýhodné pojistné smlouvy, smlouvy o stavebním spoření apod. (nevýhodné samozřejmě pro ty lidi, nikoliv však pro zprostředkovatele). Milá akademičko Vlastičko, přeji Ti, aby Tvá poradenská činnost nikdy nedospěla do fáze, kdy Ti ta spousta spokojených klientů přijde dát za ty Tvé hnusné lži, kterými jsi je zřejmě nakrmila, po držce. |
PS pro Karlu:
Děkuji Ti za svolení ke zveřejnění části článku, který mě tolik pobavil.
Stejně jako Ty, jím nechci nikoho urazit a ani se vyjadřovat k práci různých finančních poradců, poradenských firem a pod. Pokud si tento článek přečte byť jeden člověk, který si pak na něj vzpomene, až ho bude nějaký "akademik" lákat snadnou vidinou výdělku, a zlákat se nedá, pak si můžeme spokojeně říct, že jsme to nepsaly nadarmo :-).
Jistě si vzpomínáš, že za našich mladých let (tím ale nechci naznačit, že my dvě a všichni naši vrstevníci, bychom byli nějaké vykopávky), jsme si pod pojmem akademik představovali důstojnou a vážnou osobnost, velmi inteligentního vzezření s nezbytnými brýlemi na nose.
Dovol, abych Ti na závěr představila naše dva rodinné akademiky, kteří se finančním poradenstvím rozhodně nezabývají a asi právě proto jsou tak úúúúžasnííí :-D
Akademik Kerberos Rex z Gipova
Akademik Falko Euro Oil